Digitalizace

oddělení 3603 - Retailové finanční služby a ochrana spotřebitele
oddělení 3603 - Retailové finanční služby a ochrana spotřebitele

Vydáno

Aktualizováno 3. 5. 2021
  • Aktualizace obsahu

Vybrané odkazy k digitalizaci finančních trhů, změně v chování spotřebitelů, digitální finanční inkluzi a digitálním způsobům šíření finančního vzdělávání

  • možné regulační přístupy k tokenizaci aktiv (2021)
    V tomto dokumentu OECD představuje možné regulatorní přístupy k tokenizaci aktiv a shrnuje doposud identifikované oblasti, které vyžadují pozornost regulátorů.
  • digitální způsob šíření finančního vzdělávání: návrh a praxe (2021)
    S rostoucí mírou digitalizace ekonomiky roste potřeba kvalitního finančního vzdělávání. Je tedy více než kdykoliv dříve nutné zajistit, aby strategie finančního vzdělávání byly efektivní a funkční. Tato zpráva je založena na 70 případových studiích k finančnímu vzdělávání členských zemí INFE. Cílem zprávy je přiblížit navrhované inciativy digitálního finančního vzdělávání.
  • přístupy ke strategii ochrany spotřebitele v digitálním věku (2020)
    Digitalizace je pro spotřebitele obecně přínosná, ale nese s sebou i určitá rizika. Pozitivními faktory digitalizace jsou zejména větší výběr i produktů a služeb za nižší ceny a rychlost. Mezi negativní patří nové formy online kriminality (krádeže a podvody) a problémy zejména s ochranou osobních údajů. Dokument obsahuje nejnovější návrhy na implementaci Principů ochrany finančních spotřebitelů v digitálním prostředí, které mají uvedená rizika minimalizovat.
  • tokenizace aktiv a její možná využití na finančním trhu (2020)
    OECD se v tomto dokumentu věnuje využití tokenizce na finančním trhu. Tokenizace aktiv znamená digitalizaci aktiv do formy tokenů s pomocí technologie distribuovaných registrů (DLT) nebo vydání tradičních forem finančních nástrojů v tokenizované podobě. Tokenizace aktiv se využívá např. v souvislosti s cennými papíry, a do budoucna má potenciál ovlivnit procesy na finančním trhu a jeho infrastrukturu.
  • vodítka G20 k digitální finanční inkluzi mladých, žen a malých a středních podniků (2020)
    Tento dokument obsahuje návrhy na snížení nerovností v přístupu na finanční trh pro skupiny mládeže, žen a malých a středních podniků. Cílem je, aby mohli všichni bez rozdílu využívat benefity inovací a digitalizace prostřednictvím finančních produktů a služeb. Důraz je kladen zejména na témata budování finanční zodpovědnosti, ochranu spotřebitele a finanční vzdělávání.
  • pokroky v digitální finanční inkluzi mladých (2020)
    V celém světě nemá bankovní účet téměř polovina mladých lidí ve věku od 15 do 24 let. Tato zpráva proto zkoumá faktory, které přispívají k finanční exkluzi mladých lidí a možnosti její eliminace. Věnuje se zejména příležitostem a výzvám, které s touto problematikou souvisí, a uvádí širokou škálu možností zabezpečení finanční inkluze mladých, s důrazem na ochranu spotřebitele a finanční vzdělávání.
  • pokroky v digitální finanční inkluzi žen (2020)
    Digitalizace finančních služeb rozšířila možnosti přístupu na finanční trh pro miliony žen po celém světě. Vzhledem k narůstajícímu zapojení žen do formální ekonomiky se postupně zlepšuje jejich odolnost vůči finančním a ekonomickým problémům. Přibližně jedna miliarda žen však stále nemá přístup k žádným finančním službám, zejména z důvodu neexistence identifikačních dokumentů, mobilních telefonů či digitální gramotnosti. Tato zpráva obsahuje popis aktuální situace se zaměřením na překážky, kterým ženy při finanční inkluzi čelí a návrhy na jejich řešení.
  • představení digitálního a inovativního financování malých a středních podniků (2020)
    Ve většině zemí světa jsou malé a střední podniky hlavním zdrojem pracovních míst a ekonomické aktivity a tvoří okolo 60 – 70 % HDP. Celosvětově reprezentují více než 90 % všech podniků a poskytují více než 50 % pracovních míst. Z důvodu nepostradatelnosti malých a středních podniků v ekonomice je třeba vytvářet příznivé prostředí pro jejich přístup k finančním technologiím. Zpráva se věnuje třem hlavním oblastem návrhů: vytvoření silného infrastrukturálního základu, zajištění informovanosti veřejnosti zejména v oblastech ochrany soukromí a kybernetické bezpečnosti a vytvoření silných a konkurenceschopných trhů.
  • používání osobních dat u finančních služeb a role finančního vzdělávání (2020)
    Novinky v oblasti finančních služeb přinášejí spotřebitelům mnoho výhod, zejména levnější a dostupnější finanční služby, ale také zjednodušený přístup k těmto službám. Spotřebitelé si však nemusí být vědomi rozsahu využívání svých dat a dalších rizik, který tyto novinky provázejí. Zpráva shrnuje rizika i benefity těchto technologických inovací a navrhuje možná řešení pro ochranu spotřebitelů, a to prostřednictvím kombinace důsledné ochrany osobních dat a lepší informovanosti spotřebitelů zejména prostřednictvím finančního vzdělávání.
  • článek – digitální měny centrálních bank v propojené budoucnosti (2020)
    Článek popisuje digitální měny jednotlivých centrálních bank, a jaký by mělo dopad případné přijetí digitálních měn centrálními bankami.
  • článek – ekosystém blockchainu v Číně (2020)
    Článek je zaměřen na využívání blockchainu a dalších technologií distribuovaných registrů (DLT) za účelem posílení postavení různých průmyslových odvětví na příkladu Číny. Kromě popisu aktuálního ekosystému blockchainu v Číně obsahuje také návrhy na přístup států k blockchainu, který by zajistil jeho bezpečný rozvoj.
  • článek – ochrana práv spotřebitelů na digitálních trzích – zkušenost Austrálie (2020)
    Dopad digitálních technologií na ekonomiku je obrovský. Mnoho spotřebitelů se připojuje k platformám jako Google nebo Facebook, aby byli informováni o aktuálním dění, zároveň ale musí akceptovat podmínky užívání těchto platforem bez jakékoliv možnosti o nich vyjednávat. Ve finančním sektoru se v důsledku vzrůstající konkurence neustále zvyšuje tlak na další sdílení údajů uživatelů. O výzvě vyvážení soukromí a pohodlí a o snahách Austrálie v oblasti ochrany spotřebitelů na digitálních trzích píše Sara Court, komisařka z australské Komise pro hospodářskou soutěž a ochranu spotřebitele.
  • článek – hospodářská soutěž ve finančních službách (2020)
    Článek popisuje rizika fungování BigTech společností a návrhy na jejich snížení. Jak můžeme (znovu) nalézt rovnováhu pro BigTech společnosti, které se v některých případech staly tak velké, že se nemusí ohlížet na negativní dopady své činnosti? Poslední desetiletí nám ukázalo, že v této oblasti existuje mnoho rizik, kterým je třeba do budoucna předcházet.
  • článek – inovace a hospodářská soutěž na finančních trzích (2020)
    Výrazný růst BigTech společností, jako je Amazon, Google, Facebook či Apple, upozornil na způsoby vzájemného soutěžení těchto společností v oblasti finančních služeb, a to zejména s ohledem na základny uživatelů, mezinárodní dosah a používání dat. V článku jsou dále popsány možnosti regulace hospodářské soutěže na finančních trzích.
  • článek – využití kolektivní inteligence s otevřenými daty (2020)
    Otevřená data, tedy veřejně přístupné informace s neomezeným způsobem a účelem následného využití, ovlivňují celou společnost. Článek se blíže zaměřuje na možnosti využití kolektivní inteligence v oblasti otevřených dat.
  • článek – jak může OECD rozpoutat sílu blockchainu (2020)
    Článek přináší odpovědi na otázky týkající se regulování blockchainu, dopadů regulace na hospodářskou soutěž a duševní vlastnictví, a také rizik a příležitostí, které blockchain přináší, přičemž se zaměřuje na roli OECD při přípravě a pomoci vládám členských států s řešením těchto otázek.
  • průzkum postojů, chování a zkušeností spotřebitelů ohledně kryptoaktiv (2019)
  • efektivní přístupy k ochraně spotřebitele na finančním trhu v digitální době (2019)
    Ve stále více digitalizovaném prostředí je efektivní ochrana spotřebitele důležitější než kdy dřív. Nástroje a strategie, které byly vytvořeny v minulých letech, je nutné aktualizovat a přizpůsobit novým výzvám. Dokument obsahuje výčet a popis celkem 7 principů, kterými by se přístup k ochraně spotřebitele na finančních trzích v digitální době měl řídit.
  • kryptoaktiva v Asii – postoje, chování a zkušenosti (2019)
    Tato publikace obsahuje hlavní zjištění výzkumu prováděného OECD za účelem lepšího porozumění postojům, chování a zkušenostem finančních spotřebitelů s ohledem na kryptoaktiva, a informuje o vývoji ochrany spotřebitele na finančním trhu a finančního vzdělávání. Data pochází z února a března roku 2019.
  • finanční vzdělávání v zemích APEC – praxe v digitálním světě (2019)
    Publikace nastiňuje výsledky průzkumu finančního vzdělávání v zemích Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC). Ze zjištěných dat vyplývá, že i přes určitý prostor pro zlepšení většina zemí APEC velice dobře získává relevantní údaje a poskytuje dostatečné finanční vzdělání.
  • článek – mapování pokroku pro politiku digitální soutěže (2019)
    V posledních letech se začaly objevovat výzvy po přísnějším vynucování pravidel stanovených v zákonech o ochraně hospodářské soutěže (antitrustových zákonech), případně žádosti o úplné revize těchto zákonů. Za účelem stanovení nejlepších možných budoucích postupů byl vytvořen průzkum již existujících rámcových regulací této oblasti. Článek uvádí analýzu a shrnutí průzkumu.
  • článek – jak můžeme dosáhnout vlády založené na datech (2019)
    Jak mohou země vytvořit efektivní a udržitelný přístup k datům? Jaké schopnosti jsou k tomu třeba? Jaká legislativa musí být přijata, aby bylo sdílení dat uvnitř, vně a mezi organizacemi co nejjednodušší? Jakým způsobem by měla být nastavena datová infrastruktura k zajištění tohoto přístupu? Toto jsou jenom některé z mnoha otázek, kterým současné vlády čelí a na které se snaží tento článek nalézt odpověď.
  • článek – vymáhání hospodářské soutěže by mohlo pomoci k lepšímu fungování trhů práce (2019)
    Právo hospodářské soutěže může hrát svoji roli v nalézání řešení některých problémů vyplývajících ze zvýšené koncentrace tržní síly v rukou zaměstnavatelů. Jednostranné změny pracovních podmínek nabízené zaměstnancům znovu otevřely veřejnou debatu o tom, zda jsou levnější služby vykoupeny vykořisťováním zaměstnanců.
  • článek – kolektivní vyjednávání 4.0: využití pracovního práva k rozšíření působnosti na nové formy práce (2019)
    Účast v odborových organizacích a celkový objem kolektivních smluv v členských zemích OECD klesl. Poměr zaměstnanců, kteří jsou zahrnuti v kolektivních smlouvách poslední tři dekády soustavně klesal, z průměru 45 % v roce 1985 na 32 % v roce 2017. Znamená tento pokles problém? Mohl by, protože když jednotliví zaměstnanci vyjednávají pracovní podmínky individuálně nebo je nevyjednávají vůbec, jejich síla je většinou marginální. Článek tento problém rozebírá v kontextu nastavení pracovního práva v některých zemích.
  • článek – využití fintech k posílení integrity ve veřejných financích (2019)
    Článek zkoumá, jak mohou vlády, organizace a občané využívat nové technologie k posílení důvěry a zvýšení transparentnosti a odpovědnosti. K tématu obsahuje také několik případových studií.
  • digitalizace a finance - finanční trhy, pojištění a důchody (2018)
    Technologie a digitalizace velice rychle mění způsoby, jakými finanční sektor funguje. Inovativní aplikace digitálních technologií pro finanční služby, neboli Fintech, se používají ke změně rozhraní mezi finančními spotřebiteli a poskytovateli služeb a pomáhají zlepšit komunikaci se spotřebiteli a zvýšit jejich zapojení. Tato publikace je souhrnem sérií článků, které se zaměřují na vliv digitalizace a technologie v oblasti finančních trhů a pojištění. Také zkoumá nástroje a přístupy, které jsou potřeba k zajištění toho, že výzvy založené digitalizací vyústí v lepší výstupy a lepší rizikový management.
  • pokyny k digitalizaci a finanční gramotnosti: (2018)
    Digitalizace finančních produktů a služeb a současná potřeba posílení finanční gramotnosti v této oblasti se staly významným globálním tématem. Pokyny uvedené v tomto dokumentu usilují o identifikaci a propagaci iniciativ, které zvyšují digitální a finanční gramotnost v této oblasti.
  • pokyny k ochraně spotřebitele na finančním trhu v digitální době (2018)
    Je nezbytné, aby se v době rychle se rozvíjejících technologií na finančních trzích stejně tak rychle rozvíjely přístupy a regulace ochrany spotřebitele v této oblasti. Tyto pokyny se mimo jiné zaměřují také na oblasti transparentnosti a zveřejňování údajů.
  • článek – blockchainová revoluce
    • The blockchain revolution, Part I 
      V první polovině podcastu se od Grega Medcrafta, ředitele OECD pro finanční a podnikatelské záležitosti, mj. dozvíte, co to je blockchain, kdo a jak ho kontroluje, jak vznikl a jaký je jeho vztah k bitcoinu.
    • The Blockchain Revolution, The Power of Positive Disruption, Part II 
      Ve druhé polovině podcastové série si můžete opět od ředitele OECD pro finanční a podnikatelské záležitosti Grega Medcrafta poslechnout, jaké nové hodnoty blockchain přináší.
  • článek – digitální revoluce se rozrůstá i do nedigitální ekonomie (2018)
    Digitální technologie měly v uplynulých letech obrovský vliv na globální svět byznysu. Vznikají nové společnosti a odvětví, přetváří se organizace globální ekonomiky. Tento článek popisuje fázi digitální revoluce, ve které se nyní nacházíme, a také co to pro nás znamená.
  • článek – trh kyberpojištění: odpověď na riziko s několika překážkami (2018)
    V posledních letech dochází k nárůstu různých druhů kyberkriminality. Mohly by se však stát brzy minulostí? Spotřebitelé se ne vždy chovají odpovědně. Různé společnosti vyvíjí ochranné mechanizmy proti kyberkriminalitě (např. kyberpojištění). Článek se nejdříve zaměřuje na popis současné situace v oblasti kyberbezpečnosti a následně na samotnou problematiku kyberpojištění.
  • možnost robotického poradenství u spoření na důchod (2018)
    Robotičtí poradci (robo-advisory) jsou digitální platformy, které lidem poskytují automatizované finanční poradenství na základě algoritmů, a to s minimálním nebo žádným dohledem lidí. Jejich hlavním cílem je zvýšit dostupnost a snížit cenu finančního poradenství. Článek je zaměřen na potenciální benefity, rizika a výzvy těchto robotických poraden v oblasti zajištění na stáří.
  • zajištění finančního vzdělávání a ochrana spotřebitele na finančním trhu v digitální době
    • zpráva (2017)
      Na základě analýzy celosvětových trendů ve vývoji digitálních finančních služeb shrnuje zpráva postoje a nástroje finančního vzdělávání k ochraně spotřebitele. Zdůrazňuje potřebu přesněji určit cílové skupiny finančního vzdělávání a identifikuje projekty finanční gramotnosti a další možnosti, které mohou předcházet potenciálním rizikům.
    • brožura prezentovaná skupině G20 (2016)
      Brožura k tématu finančního vzdělávání v souvislosti s ochranou spotřebitele na finančním trhu obsahuje přehled základních informací ze zprávy z roku 2017 uvedené výše.