Penzijní připojištění a doplňkové penzijní spoření

oddělení 3503 - Retailové finanční služby a ochrana spotřebitele na finančním trhu
oddělení 3503 - Retailové finanční služby a ochrana spotřebitele na finančním trhu

Vydáno

Aktualizováno 6. 5. 2016
  • Aktualizace obsahu

III. PILÍŘ – Penzijní připojištění a doplňkové penzijní spoření

Účast ve III. pilíři je dobrovolná. Ze systému lze předčasně vystoupit, ovšem nárok na státní příspěvek a daňové úlevy je podmíněn setrváním do stanovené doby. Stát k měsíčním příspěvkům účastníků vyplácí státní příspěvek a umožňuje odečíst část zaplacených příspěvků ze základu daně z příjmů.

Penzijní připojištění pro účastníky transformovaných fondů

Penzijní připojištění se státním příspěvkem, jak jsme ho znali do konce roku 2012, existuje i nadále. Účastníci, kteří se do konce roku 2012 účastnili penzijního připojištění, byli k 1. 1. 2013 automaticky převedeni do transformovaného fondu III. pilíře spravovaného penzijní společností, ve kterém jim zůstaly zachovány jejich nároky. Kromě úpravy parametrů poskytování státního příspěvku k žádným dalším změnám pro stávající účastníky nedošlo.

U transformovaných fondů je zachována garance nezáporného zhodnocení, což znamená, že hodnota prostředků nemůže poklesnout pod hodnotu prostředků, které účastník fondu poslal, a kterou garantuje penzijní společnost. V praxi to znamená, že i při nepříznivém vývoji na finančních trzích nesmí připsat roční zhodnocení příspěvků účastníků na nižší než nulové úrovni. To s sebou ovšem nese i negativa v podobě výrazného omezení možnosti investovat do takových cenných papírů, které mohou přinášet vyšší výnosy.

Účastníci v transformovaných fondech mohou kdykoli přejít do nových, účastnických fondů, které mají potenciál vyššího zhodnocení, ovšem již bez garance nezáporného výnosu. Do systému penzijního připojištění již nemohou vstupovat noví účastníci.

Doplňkové penzijní spoření

Doplňkové penzijní spoření je doplňkovým dobrovolným penzijním systémem, kde účastníci vkládají své prostředky do účastnických fondů (fondů III. pilíře) spravovaných penzijními společnostmi. Pro účastnické fondy platí značně volnější pravidla investování, čímž se vytváří předpoklady pro dosažení výnosu dlouhodobě překonávajícího inflaci (k čemuž v penzijních fondech, nyní transformovaných fondech, nedochází). Od roku 2016 je vstup do doplňkového penzijního spoření možný již od narození – rodiče tak mohou uzavřít smlouvu za své nezletilé dítě.

Doplňkové penzijní spoření lze zrušit předčasně podáním písemné výpovědi. Výpověď nelze podat, jestliže účastník již požádal o výplatu dávky, nebo byla-li tato výplata již zahájena. Pokud účastník spořil alespoň 24 měsíců, vzniká mu nárok na výplatu naspořených prostředků bez poskytnutých státních příspěvků (tzv. odbytného). Výše odbytného je tak tvořena hodnotou příspěvků účastníka a zaměstnavatele a jejich výnosy. Naspořené peníze v doplňkovém penzijním spoření jsou součástí dědictví, pokud není ve smlouvě uvedena určená osoba pro přímou výplatu jednorázového vyrovnání nebo odbytného.

Účastníci doplňkového penzijního spoření nemají na rozdíl od účastníků penzijního připojištění nárok na výsluhovou penzi a zákon negarantuje nezáporné zhodnocení. Účastníci však budou mít v nových účastnických fondech možnost vybrat si mezi více typy fondů s různou investiční strategií. Povinně musí penzijní společnosti nabídnout pouze konzervativní účastnický fond. Účastník si vždy volí svou strategii spoření, kterou může měnit (jednou ročně zdarma).

Nabízeny by tak měly být jak konzervativní fondy s nízkým rizikem, tak i dynamické investiční strategie, které mají nejvyšší potenciál výnosu. Účastníci sice ponesou tzv. investiční riziko, tj. v některých letech může dojít k poklesu hodnoty úspor, ovšem z dlouhodobého pohledu by měli mít šanci dosáhnout vyššího zhodnocení svých prostředků než v transformovaných fondech.

Účastníci se tak musí podle svých preferencí sami rozhodnout, zda zvolí jistotu transformovaného fondu s vidinou minimálního výnosu, nebo preferují potenciálně vyšší výnos, ovšem za cenu vyššího rizika v některých dynamičtějších strategiích nabízených penzijními společnostmi.

Po dovršení nároku na dávku si zvolí mezi pravidelně vyplácenou penzí a jednorázovým vyrovnáním. V případě penze může účastník zvolit, zda chce penzi pobírat od penzijní společnosti nebo uzavřít pojistnou smlouvu s pojišťovnou, která by mu vyplácela buď doživotní penzi, nebo penzi s garantovanou výší splátky na určitou dobu. Účastník může rovněž zvolit kombinaci penzí vyplácených jak penzijní společností, tak pojišťovnou, a jednorázového vyrovnání.

Předdůchod

Předdůchod je pojem používaný pro penze vyplácené z doplňkového penzijního spoření (III. pilíř), jejíchž vyplácení musí splňovat dané náležitosti.
Úprava předdůchodů by měla pomoci k překlenutí případného obtížného období ve věku blízkém důchodovému věku, kdy může být ztíženo uplatnění na trhu práce a zvýšena tendence odejít z tohoto důvodu do předčasného důchodu, který má ovšem za následek trvale snížený starobní důchod.

Naopak, pobírání předdůchodu starobní důchod nesnižuje. Až do okamžiku dosažení důchodového věku potřebného pro nárok na důchod se doba pobírání předdůchodu považuje za vyloučenou dobu pro účely výpočtu důchodu ze státního důchodového pojištění (tedy neovlivňuje výši penze) a navíc po dobu pobírání této penze má účastník status státního pojištěnce (zdravotní pojištění za něj platí stát).

V případě, že má účastník doplňkového penzijního spoření zájem čerpat prostředky z doplňkového penzijního spoření formou tzv. předdůchodu, musí:

  • mít dosaženu spořící dobu nejméně 5 let,
  • dosáhnout alespoň věku, který je o 5 let nižší, než věk potřebný pro vznik nároku na starobní důchod ze státního důchodového pojištění, a
  • mít naspořenou dostatečnou částku tak, aby měsíční splátka penze činila alespoň 30 % průměrné mzdy a penze byla vyplácena nepřerušovaně alespoň pod dobu dvou let (pro rok 2013 se tato částka pohybuje kolem 175 tis. Kč).

Pro posouzení nároku na penzi z doplňkového penzijního spoření se u žen při stanovení důchodového věku postupuje jako u mužů stejného data narození.

Předdůchod je rovněž možné čerpat u pojišťovny, k níž lze převést prostředky účastníka doplňkového penzijního spoření jako jednorázové pojistné na výplatu doživotní penze, nebo penze na přesně stanovenou dobu s přesně stanovenou výší důchodu. V tomto případě musí účastník nejdříve žádat penzijní společnost o úhradu jednorázového pojistného, které penzijní společnost vyplatí na základě předložení uzavřené pojistné smlouvy.

Státní příspěvek a daňová podpora

Od 1. 1. 2013 se zvýšil maximální státní příspěvek ze 150 Kč na současných 230 Kč a k jeho získání bude třeba měsíční úložky ve výši 1.000 Kč.

Minimální částka měsíčního vkladu účastníka, ke které je vyplácen státní příspěvek je 300 Kč. Pokud bude účastník přispívat méně než 300 Kč měsíčně, nebude mít nárok na státní příspěvek.

 

Srovnání státního příspěvku před a po reformě podle velikosti příspěvku účastníka (v Kč)
Měsíční příspěvek účastníka  100  200  300  400  500  600  700  800 900 1000
a více
Státní příspěvek od 1. 1. 2013  90  110  130  150  170  190 210 230

 

Daňová podpora, tedy možnost odpočtu zaplacených příspěvků účastníka ze základu daně z příjmů, se vztahuje na měsíční příspěvky účastníka v rozmezí 1.000 až 2.000 Kč.

Zaměstnavatel může nadále přispívat svým zaměstnancům do III. pilíře, tedy do transformovaných i nových účastnických fondů. Ve snaze motivovat zaměstnavatele k vyššímu přispívání svým zaměstnancům je daňová podpora ve výši 30.000 Kč ročně.